Koncepce Technické normalizace pro období 2017–2021

(Zdroj: Pracovní skupina pro technickou normalizaci, 9.12.2016)

Technická normalizace je důležitá technická činnost zabývající se tvorbou technických předpisů – technických norem. Technické normy hrají důležitou roli ve vztahu výrobní a technické sféry s oblastí obchodní a hospodářskou. Normované zkušební postupy jsou základem pro sledování vlastností výrobků při jejich nákupu a prodeji, při stanovení a kontrole přejímacích podmínek ve vnitrozemním i zahraničním obchodě, ale také při stanovení úrovně výrobků při jejich hodnocení autorizovanými zkušebnami. Pod normalizační činnost spadají nejen zkušební metody, ale např. i specifikace materiálů, výrobků, výrobních postupů nebo služeb.

Hlavním cílem technické normalizace je tedy vymezit dobrovolné technické nebo kvalitativní specifikace, jež mohou současné nebo budoucí výrobky, výrobní postupy nebo služby splňovat. Normalizace se může týkat různých otázek, například normalizace jednotlivých jakostních tříd či rozměrů konkrétního výrobku nebo technických specifikací na trzích výrobků nebo služeb, kde jsou nezbytné slučitelnost a interoperabilita s jinými výrobky nebo systémy.

Národní technická normalizace rovněž pomáhá zlepšit konkurenceschopnost podniků tím, že usnadňuje v rámci evropského trhu zejména volný pohyb zboží a služeb, interoperabilitu sítí, využívání komunikačních prostředků, technický rozvoj a inovace.  Národní technická normalizace posiluje konkurenceschopnost České republiky v návaznosti na evropský průmysl, a to především, pokud je zaváděna v koordinaci s evropskými a mezinárodními normalizačními orgány, a to s Evropským výborem pro normalizaci (CEN), Evropským výbor pro normalizaci v elektrotechnice (Cenelec) a přímou účastí v Evropském ústavu pro telekomunikační normy (ETSI); na mezinárodní úrovni jde zejména o Mezinárodní organizaci pro normalizaci (ISO), Mezinárodní elektrotechnickou komisi (IEC) a Mezinárodní telekomunikační unii (ITU).

Technické normy přinášejí značné pozitivní hospodářské účinky, například tím, že přispívají k vzájemnému hospodářskému pronikání na vnitřním trhu a podporují vývoj nových a zdokonalených výrobků nebo trhů a lepší dodací podmínky. Technické normy tedy běžně posilují hospodářskou soutěž a snižují výrobní a prodejní náklady, což prospívá celému hospodářství České republiky, a zvláště pak spotřebitelům. Technické normy mohou udržovat a zvyšovat kvalitu, poskytovat informace a zajišťovat interoperabilitu a slučitelnost, čímž zvyšují bezpečnost a hodnotu pro koncového spotřebitele a uživatele.

Vzhledem k významu a společenskému přínosu technické normalizace bylo rozhodnuto o zpracování koncepce rozvoje technické normalizace v ČR, která by odrážela potřeby národního hospodářství a současně dokázala pružně reagovat na změny v technické normalizaci na evropské a mezinárodní úrovni.

Koncepce vychází z analýzy dosaženého stavu, z průzkumu názorů podnikatelské sféry, odborné veřejnosti a dotčených správních orgánů, a stanoví cíle dalšího rozvoje pro období let 2017 až 2021 a opatření vedoucí k jejich dosažení.

ÚNMZ je organizační složkou státu, která svou činností sdružuje odborníky, kteří sdílejí své znalosti a zpracovávají dobrovolné národní, evropské a mezinárodní technické normy založené na konsensu a orientované na trhy za účelem podpory inovací a poskytnutí řešení pro globální výzvy. ÚNMZ vynakládá veškeré úsilí, aby reagoval na potřeby průmyslu i regulátorů trhu, spotřebitelů a dalších zainteresovaných stran a aby pro ně zároveň bylo zapojení do této činnosti přitažlivé.

ÚNMZ je národním normalizačním orgánem České republiky a jako takový zastupuje Českou republiku v těchto organizacích: CEN, CLC,  ETSI, ISO, IEC. V rámci své činnosti se opírá se o širokou základnu smluvních partnerů i členů Technických normalizačních komisí (TNK) a užívá výhod pevné správy, etického kodexu a  postupů pro tvorbu technických norem. Koncepce Technické normalizace pro období 2017–2021 vychází z těchto pevných základů a bude usměrňovat rozhodování v oblasti technické normalizace v příštích pěti letech.

Tento dokument zejména pomůže ÚNMZ reagovat na budoucnost, kde:

• Technologické, hospodářské, právní, environmentální, sociální a politické výzvy budou vyžadovat přezkoumávání a neustálé zlepšování systému technické normalizace;
• Zapojení jednotlivých zainteresovaných stran a výzvy týkající se duševního vlastnictví budou pro obsah norem a jejich následné využití v praxi i nadále představovat klíčovou příležitost i riziko zároveň

Koncepce se zaměřuje na šest vzájemně propojených strategických směrů. Tento plán je „živý dokument“, v němž se strategické směry budou přizpůsobovat podle potřeby, aby reagovaly na nové prognózy.

Strategické cíle:

1. Podpora a propagace co nejširšího využití českých technických norem

Cílem ÚNMZ je vypracovávat české technické normy, které jsou relevantní pro národní trh a využívají se ve všech oblastech:

Pro období 2017–2021 „využití norem ČSN všude“ znamená:

• Zajistit ucelený a důvěryhodný soubor norem, který účinně využívá průmysl a který přináší zřejmé výhody jednotlivým ekonomikám
• Zpracovávat české technické normy v jasném, srozumitelném jazyce, které jsou snadno čitelné a uživatelsky příjemné
• Umožnit koncovým uživatelům ČSN z hospodářské sféry, aby úspěšně pronikali na trhy, podporovali použití norem ČSN a tím dále zprostředkovávali jejich obsah dalším uživatelům
• Zvýšit míru využití technických norem jako podnikatelského nástroje
• Zjišťovat a uspokojovat měnící se potřeby uživatelů norem se zaměřením na to, jak by chtěli využívat normy ČSN a jak by chtěli mít k nim zajištěnu dostupnost
• Zpracovávat podpůrné materiály, které doplňují české technické normy a které může ÚNMZ podle potřeby poskytnout uživatelům
• Poskytnout soubor českých technických norem pro posuzování shody použitelný pro všechna odvětví a všechny typy posouzení shody, který pomůže zajistit důvěru jednotlivých zainteresovaných stran v uplatňování technických norem v jejich každodenní činnosti
• Zavádět takové zásady na ochranu duševního vlastnictví, kterým budou rozumět a  které budou dodržovat zpracovatelé i uživatelé norem

ÚNMZ musí zajistit zachování vysoké kvality publikací normalizace pomocí pravidelného přezkumu kvality kontrolních postupů aplikovaných před zveřejněním, zvláště v případě norem překládaných do českého jazyka. Stejně tak zajistí, aby byly zavedeny účinné postupy pro přijímání nápravných opatření v případě, že jsou v návrzích a zveřejněných normách zjištěny nesprávnosti.

Zároveň musí být ale normy aktualizovány, aby byla zajištěna jejich relevantnost v kontextu měnících se potřeb trhu nebo regulace a nového vědeckého a technického rozvoje. V souladu s písmenem f) článku 6 Nařízení EU 1025/2012 znamená dostupnost norem koncovým uživatelům také v maximální možné míře napomáhat odběratelům, zejména malým podnikům a mikropodnikům, při nákupu nejvhodnějšího souboru publikací odpovídajícího co nejvíce jejich potřebám.

ÚNMZ by mělo/mohlo v odůvodnitelných a relevantních případech zajistit prostřednictvím studií posouzení dopadů/ rizik, aby nové technické normy nenarušovaly nebo neměly nepříznivý vliv na trh a konkurenceschopnost. To se týká rovněž právních aspektů normalizačního procesu a implementace politiky transparentnosti a konzistentnosti v rámci členských povinností ÚNMZ v evropských normalizačních organizacích CEN-CENELEC  systémem patentové politiky založené na podmínkách závazku FRAND (Fair, Reasonable, and Non-Discriminatory). Totéž se vztahuje na politiku autorského práva. ÚNMZ musí vytvořit uživatelsky příjemné prostředí pro mechanismu pro získávání zpětné vazby od zainteresovaných subjektů a výměnu informací s ostatními členy evropských a mezinárodních normalizačních organizací.

To lze splnit za těchto podmínek:

• Nastavením politiky ochrany práv duševního vlastnictví v souladu s Pokynem CEN-CENELEC 8 (Ochrana práv duševního vlastnictví), Pokynem CEN-CENELEC 10 (Distribuce a prodejní politika) a Pokynem 24 (ochranné známky);
• Dodržováním závazků stanovených připojením ČR k mezinárodní dohodě Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO – World Intellectual Property Organization), a to Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek umístěný v Ženevě a Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl;
• Zavedením mechanismu k zajištění získávání zpětné vazby od zainteresovaných subjektů a/nebo postupů odvolání;
• Uplatněním znalostí materiálu Evropské komise „Pokyny k použitelnosti článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie na dohody o horizontální spolupráci (Guidelines on the applicability of Article 101 of the Treaty on the Functioning of the European Union to horizontal co-operation agreements)“ z roku 2010, a to pokud jde o oblast normalizace.

2. Tvorba kvalitních technických norem

Stěžejní silnou stránkou ÚNMZ je centralizovaný, profesionální systém pro zpracovávání původních národních, evropských a mezinárodních technických norem, který se opírá o členskou základnu Technických normalizačních komisí a širokou expertní síť smluvních partnerů. Právě prostřednictvím propojení mezi různými zainteresovanými stranami dokáže ÚNMZ včas a efektivně identifikovat a uspokojovat potřeby trhu a společnosti, zapojit široké spektrum zainteresovaných stran, rozšiřovat povědomí o technické normalizaci a podporovat uplatňování technických norem.

Aby Úřad zajistil vysokou kvalitu norem, musí vynikat ve své základní činnosti – tvorbě technických norem. Tam patří i uplatňování správných normalizačních postupů, a to i těch, které stanovily evropské a mezinárodní normalizační organizace včetně Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) a Světové obchodní organizace (WTO), a stejně tak musí zajistit, že dokáže vytěžit a získat co nejvíce ze své neocenitelné sítě spolupracujících subjektů na národní úrovni. V současné době má ÚNMZ sjednánu smluvní spolupráci se 185 subjekty a 65 Centry technické normalizace. Prvořadou povinností těchto center je zajišťování normalizačních činností v celém procesu tvorby technické normy, tj. od účasti na tvorbě normy od etapy schváleného projektu v rámci mezinárodních a evropských normalizačních organizací až po zpracování textu normy při jejím přejímání do soustavy českých technických norem, ale i tvorba původních českých technických norem. Tato CTN samozřejmě disponují kvalifikovaným zpracovatelským zázemím ve svěřených oborech.

Oba typy spolupracujících subjektů zajišťují spolupráci a monitorují práci celkem 824 evropských a mezinárodních technických komisí, a to zejména v oblasti železniční dopravy, stavebních výrobků, životního prostředí nebo managementu kvality.

Je potřeba také podotknout, že ÚNMZ se dosud podařilo získat pro spolupráci celkem 967 expertů, kteří působí v pracovních skupinách, tedy se přímo účastí na tvorbě konečných textů evropských a mezinárodních norem. Z tohoto počtu expertů jich několik desítek dokonce vykonává činnost tzv. Convenora, tedy předsedy pracovní skupiny. Dá se tedy říci, že Česká republika prostřednictvím ÚNMZ má již nyní vysoký potenciál ovlivňovat finální podobu evropských a mezinárodních norem. Tato skutečnost se projevuje zejména v oblasti prevence kriminality, kde ÚNMZ ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a dalšími zainteresovanými skupinami podporuje českého předsedu technické komise CEN TC 325 – „Crime prevention through building, facility and area design“ a zároveň vlastními silami zajišťuje podporu činnosti sekretariátu této komise. Dalším příkladem úspěšné evropské spolupráce je dělené předsednictví (spolu s fancouzskou národní normalizační organizací AFNOR) technické skupiny CEN TC 352 – „Nanotechnologies“. Pokud srovnáme pomocí veřejně dostupných informačních zdrojů[1] činnost na úrovni evropské technické normalizace všech států Visegrádské skupiny, zaujímá Česká republika prostřednictvím ÚNMZ jednoznačné prvenství. Tento úspěch české technické normalizace byl utvrzen faktem, že v České republice se za pomoci zahraničních expertů tvoří nová technická specifikace (TS) zabývající se bezpečností látek (CBRNE) ve zdravotnických zařízeních podle jejich životního cyklu (Guidance for managing security of CBRN-E substances within healthcare facilities along their lifecycle). Projekt je veden exprety z řad pracovníků ÚNMZ a ve spolupráci s CEN/TC 391/WG 1 „Healthcare Facilities“. Konečné schválení textu této technické specifikace ostatními národními normalizačními organizacemi a distribuce finálního dokumentu na evropské úrovni je plánováno na konec roku 2017.

ÚNMZ se také podařilo navázat zdařilou spolupráci se zástupci ústředních správních úřadů, a to zejména s Ministerstvem dopravy v oblasti dopravní telematiky, Ministerstvem vnitra v již zmiňované oblasti prevence kriminality. Dalšími možnými oblastmi by bylo např. navázání bližší spolupráce s Ministerstvem zemědělství pro oblast potravinářství nebo odpadového hospodářství, dále pak s Ministerstvem pro místní rozvoj v oblasti cestovního ruchu.

Pro období 2017–2021 tvorba kvalitních technických norem znamená:

Vynikat v základní činnosti – tvorbě technických norem (tzv. core business)

• Vypracovávat normy, které jsou důležité pro trh a odpovídají potřebám průmyslu, regulátorů, spotřebitelů i ostatních zainteresovaných skupin
• Zlepšovat zpracování norem z hlediska ucelenosti, účinnosti a včasnosti na základě správného řízení projektů, technické, ediční a procedurální důslednosti a účinné informační a komunikační podpory
• Zajistit, že odborníci nebudou ztrácet ze zřetele koncové uživatele norem
• Posílit schopnost komisí TNK a jejich předsedů budovat konsenzus mezi odborníky z různých prostředí, zájmů a zainteresovaných stran
• Zvažovat horizontální a systémové otázky pro stávající pracovní program a při rozvíjení nových oblastí
• Sdílet nástroje a technologie k usnadnění práce ÚNMZ při tvorbě technických norem

Tvorba českých technických norem by měla kopírovat nejen aktivity a sledovat trendy v oblasti technické normalizace na evropské a mezinárodní úrovni, ale zejména podporovat tradičně silné stránky české ekonomiky: dlouhou tradici průmyslové výroby, solidní technické schopnosti a vyspělost zaměstnanců, relativně příznivou úroveň inovační výkonnosti české ekonomiky mezi zeměmi střední a východní Evropy, otevřenost ekonomiky, působení nadnárodních společností disponujících odpovídající expertízou a silné napojení na evropský i celosvětově respektovaný průmysl a výzkum.

Při své činnosti ÚNMZ nesmí opomenout oblast školství, vědy a výzkumu. Vzdělání, zejména vysokoškolské, je podle všech proběhlých průzkumů obyvateli ČR oceňováno jako vysoká hodnota, která určuje a ovlivňuje budoucí +kvalitu života. Zájem o získání vysokoškolského vzdělání je značný a po rychlém nárůstu v minulých letech již podíl studujících, kteří pokračují na terciární úrovni studia, dosahuje obdobné úrovně jako ve vyspělých zemích. To je při dobrém zaměření a zkvalitnění vysokoškolského vzdělání příznivá podmínka pro získání špičkových nových kvalifikovaných odborníků jako spolupracujících zástupců zainteresovaných stran nejen v rychle se rozvíjejících nových odvětvích, ale i oblastech pro český průmysl tradičních. Tyto myšlenky nejsou nijak nové a tento směr byl stanoven již v dokumentu Průmysl 4.0. a jeho důvodových zprávách.

Výhodou ČR je fakt, že stav technické normalizace na evropské úrovni přibližně kopíruje vývoj národní hospodářské situace/zaměření ČR: nejvyšší počet vydaných a platných evropských norem, jejichž zavedení je na úrovni České republiky povinné, se týká oblasti dopravy (3 151 [2]uveřejněných dokumentů), strojírenství (2 434), stavebnictví (2 363) a IKT (2 356). Nově rozvíjející se oblasti jsou pokrývány technickou normalizací postupně: potravinářství (476 uveřejněných normalizačních dokumentů), HVAC[3] (354), obalová technika (289), služby (107).

Pokud se podíváme na zastoupení jednotlivých sektorů u nově schválených normalizačních úkolů, které se postupně v průběhu několika málo měsíců postupně přemění na evropské normy, je rozložení oblastí podobné: největší počet nově schválených úkolů je ve sféře dopravy (803), strojírenství (596), stavebnictví (468), IKT (365), naopak druhou stranu spektra zastupují oblasti životního prostředí (99), elektroniky (96), služeb (24) a obalové techniky (22).

Je důležité se také podívat na sektorové zastoupení v oblasti harmonizovaných norem. Je potřeba si uvědomit, že ČSN se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normu, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob.

V právních předpisech a nařízeních vlády ČR je pak na tyto normy odkazováno. Používání těchto norem uživateli zaručuje naplnění požadavků legislativy České republiky a tedy i jednodušší a kvalifikovanější uplatnění na trhu.

Harmonizované normy jsou zpracovávány evropskými normalizačními organizacemi CEN, CENELEC, ETSI na základě mandátu (požadavku) Evropské komise. Evropské normy se stávají harmonizovanými až po oznámení v řadě C Úředního věstníku EU (OJEU) k danému předpisu. 

Harmonizované normy musí být pak na národní úrovni doplněny přílohou ZA, která uvádí odkazy na ustanovení této normy odpovídající požadavkům harmonizovaného evropského předpisu. Může zde být zařazena i příloha ZB obsahující vztah příslušné evropské normy k jiným směrnicím.

Je potřeba si také uvědomit, že v rozporu s všeobecným předpokladem, evropské harmonizované normy jsou nezávazné, a nezávazné tedy musí zůstat i při jejich převzetí do národních norem. Splnění požadavků harmonizované normy podle její přílohy ZA se však považuje za splnění příslušných ustanovení evropského předpisu. Podle potřeby a s různou mírou podrobností obsahuje harmonizovaná norma tyto části: předmět a příslušné charakteristiky, odpovídající kapitoly, postup prokazování shody, systémy prokazování shody (často ve formě tabulky převzaté z příslušného rozhodnutí Komise), úkoly pro hodnocení shody, ES certifikát shody a ES prohlášení o shodě, označení shody CE a značení štítkem. Popřípadě je zařazena příloha ZB obsahující vztah příslušné evropské normy k jiným směrnicím. I když tyto přílohy nejsou normativní, ale pouze informativní, z hlediska plnění požadavků směrnice jsou závazné, zejména pokud jde o opatření stavebního výrobku označením CE.

U každé evropské normy je při jejím oznámení v OJEU uvedeno období souběžné platnosti (začátek platnosti normy jako harmonizované a ukončení období souběžné platnosti). Jde o časově omezené období, kdy lze vedle harmonizované normy, která byla zveřejněna v OJEU poprvé, používat národní specifikace nebo, pokud byla harmonizovaná norma zveřejněna v OJEU po své revizi opakovaně, kdy lze vedle sebe používat nově zveřejněnou i předchozí verzi harmonizované normy. Toto období může být různě dlouhé, např. 1 rok, 21 měsíců, 2 roky.

V současné době ÚNMZ oznamuje ve Věstníku Úřadu harmonizované české technické normy, určené normy a jejich změny nebo zrušení. V oznámení uvede také technický předpis, k němuž se tyto normy vztahují.

V portfoliu[4] platných evropských norem tvoří harmonizované normy 19 % (4 324) z celkového počtu (18 789) platných evropských norem. Největší podíl má v tomto výčtu oblast strojírenství (753), bezpečnosti a zdraví (489), zdravotní péče (365), stavebnictví (329), výrobků pro domácnost, sportu a zábavy (312) a dopravy (301). Nejmenší podíl naopak životní prostředí (16), služby (8), obalová technika (6) a elektronika (4).

3. Zapojení zainteresovaných stran a partnerů

Účinné a široké zapojení jednotlivých zainteresovaných stran je zásadní pro zachování důvěryhodnosti ÚNMZ a významu českých technických norem. Je proto třeba zajistit, aby všichni zaměstnanci ÚNMZ, členové TNK a spolupracující experti byli schopni nejen účinně spolupracovat s globálními a regionálními partnery, ale dokázali také úspěšně zajistit účast všech (svých) zainteresovaných stran. Jednotlivé zainteresované strany musí vidět svého zástupce např. v TNK jako prostředníka mezi nimi a ÚNMZ, a ÚNMZ pak jako organizaci, která je spolu s ostatními zainteresovanými stranami dokáže zapojit do významných záležitostí a zapojí do debaty o možnosti využití technických norem při rozvoji a konkurenceschopnosti českého hospodářství v měřítku rostoucí evropské a mezinárodní ekonomické integrace. Úloha ÚNMZ pak spočívá v prokázání zainteresovaným stranám své hodnoty a významnosti jako partnera v tomto procesu.

Pro období 2017–2021 „zapojení zainteresovaných stran a partnerů“ znamená:

• Zlepšovat spolupráci se zainteresovanými stranami s přihlédnutím k možnostem a úrovni zapojení, očekávaným sektorovým potřebám v tvorbě českých technických norem, národním strategickým prioritám a rovněž potřebám překladovým
• V procesu tvorby českých technických norem posílit přispívání a zapojení co největšího počtu členů a jejich zainteresovaných stran, včetně dosud málo zastoupených skupin
• Zapojit nejlepší odborníky do neustále se rozrůstajícího seznamu důležitých oblastí, které zohledňují globální výzvy, a co nejlépe tento cenný zdroj znalostí využít
• Podpořit důvěryhodnost ÚNMZ a zlepšovat přitažlivost organizace pro zainteresované strany, včetně potenciálních spolupracovníků z řad nastupující generace
• Posílit vysledovatelnost využití technických norem a zdůrazňovat ty potřeby zainteresovaných stran, které vedly k jejich tvorbě
• Spolupracovat s klíčovými globálními a regionálními partnerskými organizacemi s jasným účelem a přínosem (např. Hospodářská komora, asociace, svazy…)
•  Propojit se s akademickými kruhy a výzkumnými centry k zajištění silné vazby mezi technickými normami a inovacemi

ÚNMZ by se svou politikou zapojování a cílenou podporou malých a středních podniků měl dosáhnout efektivního růstu konkurenceschopnosti. Rozhodující pro dosažení tohoto cíle bude efektivní státní podpora malým a středním podnikům jako nejdynamičtějším hybatelům české ekonomiky. Tuto snahu je nutno podpořit a doprovodit efektivním využitím všech dostupných zdrojů, v příštích pěti letech zejména využitím dostupným podpůrným programům, které jsou ze strany zejména EK a EFTA poskytovány prostřednictvím evropských normalizačních organizací CEN a CENELEC (tzv. Framework Partnership Agreement), ideálně pak formou nějakého samostatného cíleného programu podpory. Tato možnost představuje určitou komparativní výhodu a rovněž posouvání dopředu nejen výkonnosti naší ekonomiky, ale i zvyšování životní úrovně.

Využití potenciálu členské základny TNK:

• Budovat kapacitu členské základny, aby se zajistilo, že mohou být nápomocní svým trhům, a to od zapojení zainteresovaných stran až po šíření norem
• Sbírat, sdílet a dále rozpracovávat osvědčené postupy a zkušenosti ostatních národních evropských normalizačních organizací, např. podporovat regionální spolupráci a lepší propojení mezi členy (např. v rámci regionu V4)
• Využívat vztahy mezi členy pro identifikaci nových potřeb pro vznik norem, které odpovídají potřebám trhu

Kritérium transparentnosti

Transparentnost znamená, že jsou dostatečné a pravidelně aktualizované informace snadno dostupné v takové časové lhůtě, která umožní všem zainteresovaným subjektům, včetně ostatních evropských zainteresovaných subjektů, aktivně se v případě zájmu zapojit do normalizačního procesu. To by mělo zahrnovat i přístup k příspěvkům všech ostatních subjektů, které se aktivně podílejí na vypracování norem.

Základní informace týkající se

• současných pracovních programů,
• stejně jako připravovaných návrhů norem, pokynů a doporučení,
• finálních výsledků

Metodické postupy ze strany ÚNMZ budou stanoveny tak, aby poskytovaly možnost a rozumnou časovou lhůtu pro předložení písemných připomínek. Informace o těchto postupech pak musí být účinně šířeny.

Postupy poskytování základních informací by měly zahrnovat přinejmenším následující:

• tiskem zveřejněná upozornění o zamýšleném přijetí tak dostatečně včas, aby bylo umožněno zainteresovaným subjektům se dobře seznámit se záměrem mezinárodního normalizačního orgánu vypracovat konkrétní normu (prostřednictvím Věstníku ÚNMZ v tištěné a elektronické podobě);
• upozornění nebo jiné sdělení prostřednictvím stanoveného mechanismu ostatním členům evropských normalizačních organizací se stručným uvedením rozsahu působnosti návrhu normy, včetně jejích cílů a zdůvodnění. Tato oznámení musí učiněna v takovém stadiu přípravy, aby bylo možno ještě provést změny a zohlednit připomínky;
• neodkladné poskytnutí textu návrhu normy na žádost ostatních členů evropských normalizačních organizací;
• poskytnutí rozumné časové lhůty zainteresovaným subjektům na území všech členů evropských normalizačních organizací pro uplatnění písemných připomínek a zohlednění těchto písemných připomínek při dalším posuzování návrhu normy;
• neodkladné zveřejnění technické normy, která má být přijata;
• pravidelné zveřejňování pracovního programu obsahujícího informace o technických normách, které jsou aktuálně připravovány a přijímány.

Toto kritérium odkazuje mimo na požadavky podle Nařízení EU 1025/2012 o evropské normalizaci, které se týkají

• dostupnosti ročních pracovních programů členů CEN-CENELEC (článek 3.2);
• pravidla období pozastavení prací (článek 3.5);
• přístupu k návrhům národních norem také ze strany všech dotčených subjektů zřízených v jiných členských státech (článek 4.4).

Povinností ÚNMZ by mělo být zajistit ustálené postupy umožňující předložit v přiměřené lhůtě předložit písemné připomínky k předloženým návrhům nových normalizačních prací, průběhu tvorby technických norem s důrazem na etapu veřejného připomínkování. Dále je např. třeba zajistit účinné šíření informací o těchto postupech zainteresovaným subjektům, a to ve formě např. systematického oznamování a poskytování informací o možnostech připomínkování návrhů předkládaných do veřejných konzultací a k hlasování, stanovením lhůt pro připomínky, informacemi o způsobu předkládání připomínek nebo sledovatelností těchto připomínek.

Využití potenciálu členské základny TNK

• Budovat kapacitu členské základny, aby se zajistilo, že mohou být nápomocní svým trhům, a to od zapojení zainteresovaných stran až po šíření norem
• Sbírat, sdílet a dále rozpracovávat osvědčené postupy a zkušenosti ostatních národních evropských normalizačních organizací, např. podporovat regionální spolupráci a lepší propojení mezi členy (např. v rámci regionu V4)
• Využívat vztahy mezi členy pro identifikaci nových potřeb pro vznik norem, které odpovídají potřebám trhu

4. Personální a organizační rozvoj

Nejdůležitějším zdrojem ÚNMZ jsou jeho zaměstnanci a síť odborníků. ÚNMZ bude proto investovat do budování kapacity a potenciálu svých zaměstnanců, a to na personální i organizační úrovni, prostřednictvím vzdělávacích, výzkumných a vývojových řešení. Tyto snahy zahrnují zejména předávání znalostí mladší generaci odborníků.

Pro období 2017–2021 „personální a organizační rozvoj“ znamená:

• Zaměstnancům ÚNMZ poskytovat prostředky, prostředí a řešení k budování jejich potenciálu, s přihlédnutím ke strategickým prioritám jejich určenému oboru a zařazení v organizační struktuře ÚNMZ
• Poskytovat příležitosti zaměstnancům ÚNMZ, aby mohli lépe vymezit, budovat a řídit svou činnost prostřednictvím členství v evropských a  mezinárodních technických komisí nejrůznějších úrovní
• Rozvíjet partnerské vztahy a užší spolupráci s mezinárodními a evropskými normalizačními organizacemi za účelem budování kapacit ku prospěchu ÚNMZ (např. slovenský ÚNMZ, rakouský ANSI, nebo jiné organizace v rámci projektů – Slovinsko, Moldávie, Bělorusko……)

5. Využívání technologií

Špičkové technologie, posuny v demografické struktuře, měnící se sociální chování a nové pracovní postupy založené na spolupráci staví ÚNMZ před nové požadavky a příležitosti. Proměňuje se rovněž tradiční pojetí přijímání a využívání informací, a také pojetí jejich zveřejňování či souvisejících autorských práv. Dopad těchto změn je zvlášť významný pro ty organizace, pro které představují informace základ veškeré činnosti. Za jednu z takových organizací můžeme považovat i ÚNMZ.

Pro období 2017–2021 „využívání technologií“ znamená:

• Investovat do řešení, která usnadňují zapojení zainteresovaných stran a umožňují snadný přístup k důležitým informacím pro síť členů TNK a expertů; ti tak získají možnost poskytovat své služby jednotlivým zainteresovaným stranám a uživatelům norem novými způsoby
• Poskytovat vylepšená rozhraní pro data a dokumenty a lepší „kompletní“ možnosti z hlediska národní implementace technologických řešení
• Vyvíjet řešení, která jsou otevřená, přizpůsobitelná a odolná a odpovídají skutečným průmyslovým trendům a technologickému vývoji
• Podporovat uživatele technických norem a širokou technickou veřejnost při zpracování, vyhledávání, připomínkování a využívání a digitálního obsahu českých technických norem se zřetelem k ochraně obsahu

V současné době trápí ÚNMZ pozdní zavedení nebo nekvalitní a nedostačující obsah a rozsah základní komunikační a digitální infrastruktury nezbytné nejen k samotné tvorbě technických norem, ale zejména ke komunikaci odpovídající počátku třetího tisíciletí s členskou základnou TNK a expertními skupinami, zejména však s koncovým uživatelem technických norem a zainteresovanou technickou veřejností.

Samozřejmostí musí být také zabezpečení základní datové a komunikační bezpečnosti (cybersecurity) tak, jak ji dnes běžně poskytuje oblast ICT. Do požadavků na vnitřní i vnější zpracování dat a komunikační kanály patří také prověření současných bezpečnostních opatření a srovnání s „best practices“ v dané oblasti, a to nejen v oblasti práce s daty, zejména ve vztahu k požadavkům na ochranu duševního vlastnictví a osobních údajů.

Důležitá je důkladná analýza celkové připravenosti stávajícího systému nejen workflow a nastavení procesů pro kontinuální přehled o situaci a vývoji v technické normalizaci na evropské a mezinárodní úrovni, v prostředí technických komisí, musí zajistit efektivní vhled do systému a detekci potenciálních nových výzev a příležitostí napříč všemi zařízeními v rámci celé organizace.

ÚNMZ musí umět zajistit efektivní a komplexní centralizovanou správu všech koncových zařízení v rámci celého podniku za účelem minimalizace nákladů a maximalizace využití vlastních dat. Musí být také schopen identifikovat klíčové systémy obsahující citlivé informace, jejich zabezpečení a nastavení centralizovaného systému pro správu přístupů k těmto informacím.

Za jednotlivé úrovně celkového systému bezpečnosti, spolehlivosti a dostupnosti infrastruktury pro zaměstnance ÚNMZ i spolupracující technické veřejnosti musí být nastavena jasná zodpovědnost na úrovni oddělení, odboru, sekce či celého Úřadu.

6. Komunikace

Pracovníci s rozhodovacími pravomocemi ve veřejném i soukromém sektoru, stejně jako všechny zainteresované strany a široká veřejnost si musí být vědomi hodnoty a dopadů českých technických norem. Pro splnění tohoto cíle je klíčová členská základna TNK s podporou sítě spolupracujích expertů. Vedle své úlohy coby národních normalizačních expertů členové TNK „představují ČSN“ v České republice a jsou motorem komunikace s jednotlivými skupinami, které mají o normy zájem a jsou jimi ovlivněny.

Pro období 2017–2021 „komunikace“ znamená:

• Připravovat vysoce kvalitní, účinné a snadno srozumitelné komunikační materiály s využitím celé řady médií pro členy TNK a smluvní partnery a experty
• Využívat propojení médií, komunikační technologie a sociální sítě ku prospěchu využívání českých technických norem
• Vytvářet prostředí budování vztahů s ústředními správními orgány, firmami, podniky a vedoucími představiteli klíčových skupin zainteresovaných stran
• Zajišťovat konzistentní informační tok o otázkách, které mají pro ISO strategický význam, včetně hodnoty, výhod a dopadů mezinárodních norem
• Aktivně se účastnit klíčových akcí, jako jsou národní, evropské a mezinárodní konference, na pomoc při prosazování užívání mezinárodních norem
• Podporovat účinnou komunikační síť, která napomáhá aktuální a spolehlivé výměně informací mezi ÚNMZ a účinné komunikaci s evropskými a mezinárodními organizacemi.

Kritérium nestrannosti procesu

Interní předpisy a metodické pokyny ÚNMZ musí zaručit stejná práva každému zainteresovanému subjektu, který se aktivně podílí na normalizační činnosti tak, aby mohl vyjádřit svůj názor a aby byl tento názor náležitě zohledněn.

Předpisy musí zajistit, že všechny příspěvky jsou náležitě posouzeny, aniž by některé z nich byly a priori upřednostňovány nebo ignorovány. Nestrannost také zahrnuje schopnost zachovat nezávislý postoj zajištěním náležité rovnováhy mezi soukromými a privátními, hospodářskými a společenskými zájmy a zájmy ochrany životního prostředí vyvolanými normalizačními činnostmi.

Tento transparentní systém se pak prokazuje např. v průběhu hlasování (zveřejňování výsledků), implementací principu „přiměřeného zastoupení“ v TNK a poradních orgánem ÚNMZ, prostředky přístupu k normalizačnímu procesu, právem předkládat připomínky v průběhu normalizační práce, náležitým zohledněním všech připomínek nebo otevřeným a transparentním jmenování předsedy a tajemníků TNK.

Kritérium konsensu

Normalizační proces je založen na spolupráci a konsensu neboť zohledňuje všechna prezentovaná stanoviska a spojuje rozdílné názory. Výstup nebo stanovisko přijaté v průběhu normalizačního procesu jsou považovány za konsensuální, pokud jsou výsledkem všeobecné shody, která se vyznačuje nepřítomností trvalého odporu k podstatným otázkám ze strany významné části dotčených zájmů.

Konsensus však neznamená jednomyslnost!

Kritérium neutrality zájmů, nestrannosti

ÚNMZ musí zajistit svou neutralitu, pokud jde o zájmy těch, kteří zpracovávají obsah norem. Znamená to také, že struktura ÚNMZ je co možná nejvíce nezávislá na vnějších faktorech a/nebo zainteresovaných subjektech, které mohou nestrannost člena ovlivnit. Neutralitu pak zajišťují odpovídající interní procesy zaměřené na zajištění nestrannosti struktur.

Pokud jde o neutralitu, je třeba také zmínit, že Pokyn Evropské komise „Základní administrativní struktury nezbytné pro implementaci acquis – Main Administrative Structures Required for Implementing the Acquis“ z května 2005 obsahuje výzvu, že „členové mají být nezávislí“.

ÚNMZ se dále musí účinně podílet prostřednictvím vhodných postupů a zrcadlových komisí stejně jako převzetím odpovědností, na činnosti CEN-CENELEC, a kdykoliv odborně přispět k činnosti technických komisí, jejichž oblast působnosti se dotýká strategických odvětví národního hospodářství.

Tohoto cíle lze dosáhnout:

• Proaktivním přístupem k zainteresovaným subjektům za účelem identifikace jejich potřeb a navázání systematického kontaktu;
• Systematickým využíváním obchodních plánů pro projekty/programy stanovujících jasně definované cíle a rozsah;
• Provedením studií posouzení dopadů kdykoliv je to nezbytné;
• Systematickým zajišťováním efektivních vztahy s „uživateli“ (ve smyslu oborových asociací, obchodní komory, zaměstnaneckých a průmyslových svazů…);
• Stanovením počtu a původu národních odborníků zapojených do činnosti konkrétních technických komisí/pracovních skupin;
• Zavedením účinného a fungujícího systému veřejných konzultací;
• Zohlednění (v případě potřeby) i dalších ukazatelů relevantnosti norem (např. pro budoucí normy: analýza ukazatelů prodeje a čtenosti stávajících podobných norem nebo norem pro podobné oblasti; pro stávající normy: neočekávaný pokles zájmu, atd….);
• Uznáním postavení a role ÚNMZ všemi zainteresovanými subjekty.